Zaměstnání a podnikání zároveň?

Začít podnikat můžete i při běžném zaměstnání a my vám řekneme jak na to!

Mnoho lidí si při svém běžném zaměstnání kladou otázku, zda mohou být zaměstnaní a zároveň podnikat. Mnoho z nás má totiž i další dovednosti, koníčky nebo nápady, které můžeme realizovat jako podnikatelé. Ale máme třeba strach, že by příjem z podnikání nebyl dostačující, a proto chceme mít jistotu příjmu ze zaměstnání.

Jaké jsou možnosti, respektive jaké jsou překážky?

  1. Podnikání ve stejném oboru jako můj zaměstnavatel

Pokud se rozhodnete podnikat ve stejném oboru, ve kterém jste zaměstnaní, musíte mít souhlas! To znamená, že pokud budete například pracovat pro developerskou firmu jako architekt, nemůžete bez souhlasu vašeho zaměstnavatele zároveň jako architekt podnikat. Jde především o to, že vlastně vytvoříte svému zaměstnavateli konkurenci, která vidí do jeho interních záležitostí. Máte tak konkurenční výhodu, čímž ho můžete ohrozit. Právě proto, má i zaměstnavatel právo vám souhlas kdykoli odebrat a vy byste tak své podnikání museli ukončit.

Pozor na konkurenční doložku, což je často součást vaší pracovní smlouvy. Konkurenční doložka říká, že nesmíte ve stejném oboru podnikat.

  1. Podnikání státního zaměstnance

Pokud je vaším chlebodárcem jakákoli státní instituce, pak vám VŽDY musí udělit souhlas vedoucí úřadu bez ohledu na oblast podnikání. To znamená, že pokud budete například pracovat na přepážce finančního úřadu a budete si chtít přivydělat modeláží nehtů, musíte mít souhlas i přesto, že se jedná i úplně jiný obor.

Jak začít s podnikáním při zaměstnání?

Je to jednoduché! Stačí si založit VEDLEJŠÍ živnost. To znamená, že budete muset zajít na živnostenský úřad se svojí občankou, žádostí a 1.000 Kč a o vedlejší živnost požádat. Dnes můžete samozřejmě vše udělat i online. Vzhledem k tomu, že budete podnikat při vašem zaměstnání, které představuje váš hlavní příjem, příjmy z podnikání pak budou VEDLEJŠÍ. Proto i vedlejší živnost, která sebou nese i další výhody, jako například nižší odvody na důchodové a zdravotní pojištění. Jakmile se zaregistrujete na živnostenském úřadě, automaticky se registrujete jako OSVČ u finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na zdravotní pojišťovně.

Na co musíte jako OSVČ na vedlejší činnost myslet?

  1. Daňové přiznání

Pokud máte jako OSVČ roční příjmy vyšší než 20.000 Kč, musíte podávat daňové přiznání. Jako zaměstnanci, jste nejspíš zvyklý, že tuto administrativu řeší vaše personální oddělení. Ale v případě podnikání, si budete muset poradit sami, případně si najít daňového poradce.

Pro vyplnění budete potřebovat všechny svoje příjmy, a to včetně příjmu (mzdy nebo platu) ze zaměstnání. Také budete potřebovat od svého zaměstnavatele potvrzení o příjmech, které vám zpravidla vystaví personální oddělení.

Náklady můžete uplatnit buď procentem z příjmů neboli paušální výdaje podle typu svého podnikání a nemusíte si tak vést evidenci svých výdajů. Nebo pak uplatňovat skutečné náklady, které musíte dokládat fakturami a účtenkami. Rozhodnutí je jen na vás, zpravidla jde ale vždy o to, jak vysoké náklady jsou, pokud jsou vyšší než paušální výdaje, vždy je lepší dokládat skutečné.

  1. Důchodové (sociální)

OSVČ musí odvádět státu obě pojištění, jak budou platby probíhat ve vašem případě?

  • 1. rok podnikání – Když vykonáváte samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší, v prvním roce nemusíte platit měsíční zálohy na důchodové pojištění. Do konce dubna v roce následujícím po prvním roce podnikání odevzdáte přehled o příjmech a výdajích na příslušnou obecní správu sociálního zabezpečení. Pojištění zaplatíte jednorázově podle dosaženého zisku. Pokud se váš hrubý zisk (celkové příjmy ponížené o výdaje) vejde do limitu (pro rok 2023 to je 96 777 Kč), nemáte povinnost platit důchodové pojištění vůbec. V případě, že podnikáte jen část roku, limit se poměrně snižuje o jednu dvanáctinu za každý měsíc, kdy jste nepodnikali.
  • Další roky podnikání – V dalších letech podnikání již budete platit měsíční zálohy, které vám správa sociálního zabezpečení vyměří na základě zisku v uplynulém roce. Minimální výše záloh pro rok 2023 je 1 178 Kč, pokud se jedná o vedlejší zdroj příjmů. Každý rok v červnu pak podáte Přehled, na základě, kterého vám bude vyměřený přeplatek či nedoplatek.
  1. Zdravotní pojištění

Na zdravotní pojištění se zálohy nemusí odvádět nikdy. Doplácí se společně s podáním přehledu o příjmech a výdajích na pojišťovnu. Jedná se o 13,5 % z poloviny dosaženého hrubého zisku za uplynulý rok.

Závěrem bychom tedy chtěli říct, že podnikat a zároveň pracovat není vůbec složité. Nezapomeňte ale na to, že je třeba obě činnosti vykonávat na 100 %. Podnikání a zaměstnání současně je třeba si dobře rozmyslet, je to možnost jak být finančně v pohodě a zároveň si plnit svůj sen. Držíme vám palce!