Začít podnikat můžeš i při běžném zaměstnání a my ti řekneme jak na to!

Mnoho lidí si při svém běžném zaměstnání kladou otázku, zda mohou být zaměstnaní a zároveň podnikat. Mnoho z nás má totiž i další dovednosti, koníčky nebo nápady, které můžeme realizovat jako podnikatelé. Ale máme třeba strach, že by příjem z podnikání nebyl dostačující, a proto chceme mít jistotu příjmu ze zaměstnání.

Jaké jsou možnosti, respektive jaké jsou překážky?

  1. Podnikání ve stejném oboru jako můj zaměstnavatel

Pokud se rozhodneš podnikat ve stejném oboru, ve kterém pracuješ, musíš mít souhlas! To znamená, že pokud budeš například pracovat pro developerskou firmu jako architekt, nemůžeš bez souhlasu tvého zaměstnavatele zároveň jako architekt podnikat. Jde především o to, že vlastně vytvoříš svému zaměstnavateli konkurenci, která vidí do jeho interních záležitostí. Máš tak konkurenční výhodu, čímž ho můžeš ohrozit. Právě proto, má i zaměstnavatel právo ti souhlas kdykoli odebrat a znamenalo by to konec tvého podnikání.

Pozor na konkurenční doložku, což je často součást vaší pracovní smlouvy. Konkurenční doložka říká, že nesmíš ve stejném oboru podnikat.

  1. Podnikání státního zaměstnance

Pokud je tvojím chlebodárcem jakákoli státní instituce, pak tobě VŽDY musí udělit souhlas vedoucí úřadu bez ohledu na oblast podnikání. To znamená, že pokud budeš například pracovat na přepážce finančního úřadu a budeš si chtít přivydělat modeláží nehtů, musíš mít souhlas i přesto, že se jedná i úplně jiný obor.

Jak začít s podnikáním při zaměstnání?

Je to jednoduché! Stačí si založit VEDLEJŠÍ živnost. To znamená, že budeš muset zajít na živnostenský úřad se svojí občankou, žádostí a 1.000 Kč a o vedlejší živnost požádat. Dnes můžeš samozřejmě vše udělat i online. Vzhledem k tomu, že budeš podnikat při tvém zaměstnání, které představuje váš hlavní příjem, příjmy z podnikání pak budou VEDLEJŠÍ. Proto i vedlejší živnost, která sebou nese i další výhody, jako například nižší odvody na důchodové a zdravotní pojištění. Jakmile se zaregistruješ na živnostenském úřadě, automaticky se registruješ jako OSVČ u finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na zdravotní pojišťovně.

Na co musíš jako OSVČ na vedlejší činnost myslet?

  1. Daňové přiznání

Pokud máš jako OSVČ roční příjmy vyšší než 20.000 Kč, musíš podávat daňové přiznání. V zaměstnání tuhle administrativu nejspíš řeší personální oddělení. Ale v případě podnikání, si budeš muset poradit sami, případně si najít daňového poradce.

Pro vyplnění budeš potřebovat všechny svoje příjmy, a to včetně příjmu (mzdy nebo platu) ze zaměstnání. Také budeš potřebovat od svého zaměstnavatele potvrzení o příjmech, které ti zpravidla vystaví personální oddělení.

Náklady můžeš uplatnit buď procentem z příjmů neboli paušální výdaje podle typu svého podnikání a nemusíš si tak vést evidenci svých výdajů. Nebo pak uplatňovat skutečné náklady, které musíš dokládat fakturami a účtenkami. Rozhodnutí je jen na tebe, zpravidla jde ale vždy o to, jak vysoké náklady jsou, pokud jsou vyšší než paušální výdaje, vždy je lepší dokládat skutečné.

  1. Důchodové (sociální)

OSVČ musí odvádět státu obě pojištění, jak budou platby probíhat ve tvém případě?

  1. Zdravotní pojištění

Na zdravotní pojištění se zálohy nemusí odvádět nikdy. Doplácí se společně s podáním přehledu o příjmech a výdajích na pojišťovnu. Jedná se o 13,5 % z poloviny dosaženého hrubého zisku za uplynulý rok.

Závěrem bychom tedy chtěli říct, že podnikat a zároveň pracovat není vůbec složité. Nezapomeňte ale na to, že je třeba obě činnosti vykonávat na 100 %. Podnikání a zaměstnání současně je třeba si dobře rozmyslet, je to možnost jak být finančně v pohodě a zároveň si plnit svůj sen. Držíme ti palce!